Zatím co ropu mohou státy nakupovat u různých dodavatelů a poměrně rychle ji transportovat, plyn proudí přes složitou a léta budovanou infrastrukturu plynovodů. Evropská komise 8. března oznámila, že se do konce současné dekády pokusí o nezávislost na ruských energetických zdrojích.[14] Pokud by sami Rusové v nejbližší době rozhodli o zrušení dodávek zemního plynu do Evropy, přišli by o podstatný příliv peněz od svého dlouhodobého obchodního partnera. Podle dat webu Statista je největším odběratelem Gazpromu Německo, od kterého odkupují plyn i další evropské země. Jsou to ale také státy jako Itálie nebo Francie, které zajišťují Ruské federaci stálý odběr plynu.[15] Rusko, i když v tomto směru obchoduje i s Čínou a dalšími asijskými státy, má většinu infrastruktury směřovanou na západ. Ačkoli se nabízí možnost prodeje zkapalněného plynu, který lze přepravovat mimo plynovody a kterým by Rusko mohlo z části výpadek odběratelů nahradit, transport plynu skrze plynovody je stále nejefektivnějším a ve výsledku i nejlevnějším způsobem dodávání.