Veřejná i diplomatická katastrofa

Bezpečností experti se ale shodují na jednom. Použití ruských jaderných zbraní by bylo katastrofou jak z veřejného, tak i diplomatického hlediska. Útok by totiž s největší pravděpodobností povzbudil Spojené státy a jejich spojence k odvetě proti klíčovým vojenským cílům. Rusko by tak riskovalo širší zapojení NATO do války.

Indie, která je také jednou z jaderných velmocí, by nejspíše přerušila ekonomické a vojenské vazby s Ruskem, a to na neurčito. Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga by šlo o důkaz, že Putin nedokázal dodržet svůj slib. A to ten, že rusko-ukrajinská válka bude i pro Čínu krátká, a ne příliš nákladná.[10]

Ruská vojenská doktrína říká, že jaderné síly mohou být použity pouze v případě ohrožení státu. Klíčovou otázkou tak zůstává, jak daleko chce Rusko rozšířit své území a co bude považovat za ohrožení. Podle expertů Putin podobnými hrozbami také uklidňuje obyvatele. Dává jim najevo, že i když zažívají těžké válečné časy, dokážou se stále jako země efektivně bránit.[11]

Podle některých odborných názorů by ale nakonec reálné použití jaderných zbraní mohlo vyvolat i lidové povstání. Rusové by totiž mohli začít vnímat, že je Putin ochoten spáchat národní sebevraždu. A to všechno za cenu malého podílu na ukrajinském území.[12]

Hromadné zbraně fungují i jako obrana

Přesné údaje o tom, kolik jaderných zbraní vlastní Rusko, nejsou známy. Jde tedy jen o odhad. Podle Federace amerických vědců má Rusko něco kolem 6 000 hlavic – zařízení, která spouštějí jaderný výbuch. Většina z nich jsou balistické střely nebo rakety, které lze zaměřit i na velké vzdálenosti. Zbytek jsou menší taktické jaderné zbraně, které se využívají na krátké vzdálenosti na souši nebo moři.[13]

Státy disponující jadernými zbraněmi [14]

Velké mocnosti, které mají k dispozici arzenál jaderných zbraní, je využívají jako prostředek, který jim zaručí národní bezpečnost. Patří mezi ně Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pákistán, Rusko, USA a Spojené Království. V počtu zbraní je na druhém místě za Ruskem NATO. Ukrajina podle dostupných zpráv žádné takové zbraně k dispozici nemá.[15]

Jaderné zbraně jsou navrženy tak, aby způsobily co největší devastaci. O jak ničivou sílu půjde, závisí na řadě faktorů, jako je například velikost hlavice, jak vysoko nad zemí detonuje, ale také prostředí, kam dopadne. I menší hlavice však dokáže způsobit obrovské ztráty na životech s trvalými následky nejen pro lidi, ale i pro planetu.[16]