V důsledku ruské vojenské invaze, která trvá téměř půl roku, se Ukrajina zařadila mezi státy s nevětším počtem uprchlíků na světě. Podle Organizace spojených národů (OSN) uprchlo ze svých domovů nejméně 12 milionů lidí. Sedm milionů utečenců bylo vysídleno uvnitř Ukrajiny. Dalších více než pět milionů Ukrajinců uteklo do sousedních zemí.[1]
Vyšší počet lidí, kteří museli utéct ze své země, eviduje Úřad vysokého komisaře pouze u Sýrie, kde zažádalo o azyl 6,8 milionů lidí. Jde o uprchlíky, kteří dlouhodobě utíkají do Evropy před tamější občanskou válkou. [2] Rusko je dlouhodobým spojencem Asadova režimu. Konfliktu na Blízkém východě pomáhá zejména finančně.[3]
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo k polovině roku 2021 nuceno opustit svůj domov nejvíce osob od konce druhé světové války. Přibližně jde o 84 milionů lidí. Tedy více jak 1 % světové populace.[4] Nejvíce Ukrajinců prchá do sousedního Polska. Jen dva měsíce po začátku války přešly společnou hranici téměř 3 miliony z nich. Pro mnoho uprchlíků jde ale jen o přechodnou stanici a míří poté do dalších sousedních států.[5]
Zdroj: Datový portál UNHCR
Pro země, které přijímají utečence, jde o velký nápor, se kterým se musejí vypořádat. Vetší příval lidí musí ubytovat a poskytnout jim adekvátní zdravotní i sociální péči. V dlouhodobém horizontu zajistit také přístup ke vzdělání. Polsko vyplácí příspěvky domácnostem, které Ukrajince ubytovávají u sebe doma. Uprchlíkům je přiděleno tzv. číslo PESEL. Jde o jinou podobu rodného čísla, díky kterému mohou snadněji komunikovat s úřady nebo lékaři.[6]
I další středoevropské země jako Česko, Rumunsko, Maďarsko, Moldavsko a Slovensko přijalo velký počet Ukrajinců prchajících před válkou. Nejvyhledávanější destinací utečenců ale zůstává Německo a Itálie. Zhruba půl milionu až milion Ukrajinců odešlo od vypuknutí války také do Ruska. Experti však podotýkají, že jejich volba nemusela být v mnoha případech dobrovolná a šlo tak spíše o deportaci. [7]
Část Ukrajinců se poměrně rychle rozhodla vrátit do své vlasti, a to i do oblastí, kde stále hrozí otevřený ozbrojený konflikt. Podle OSN se necelé dva měsíce po ruském vpádu vojsk vrátilo domů téměř 900 tisíc Ukrajinců.[8] Česko patří mezi evropské státy s větším počtem přijatých uprchlíků. V červenci podle OSN přešlo naši hranici téměř 400 000 utečenců.[9] Od vzniku samostatného státu v roce 1993, jde zhruba o trojnásobek všech žadatelů.[10]
Všem, kteří utíkají před ruskou invazí, je v rámci celé Evropské unie udělován tzv. separátní status. Jde o dočasnou ochranu pro hromadně prchající cizince před válkou nebo násilím. Status je udělován na jeden rok, může být však prodloužen až na dva.[11] V Česku mají Ukrajinci přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání i snadnějšímu zařazení na pracovní trh. V případě, že nemají utečenci v zemi, ve které žádají o azyl, žádné příbuzné, mohou kontaktovat infolinku Ministerstva vnitra.[12]
- Azyl: Je udělován na dobu neurčitou a na základě odůvodněných obav z pronásledování, které jsou vymezeny v mezinárodním i národním právu. Například pokud je žadatel ve své zemi stíhán pro svou rasu, náboženské vyznání apod.
- Doplňková ochrana: Je udělována na dobu určitou těm, kteří nesplňují podmínky pro azyl, ale nemohou se vrátit do své země, protože jim hrozí vážná újma. Například trest smrti, mučení apod.
- Dočasná ochrana: Je ochranný institut, který je určen pro případ hromadného přílivu osob, které se nemohou vrátit do své vlasti. Například kvůli probíhajícímu válečnému konfliktu, porušování lidských práv atd.[13]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyčlenilo na podporu ukrajinských studentů na tuzemských vysokých školách 150 milionů korun.[14] I u nás, stejně jako v Polsku, vláda vyplácí příspěvek domácnostem, které u sebe ubytovaly uprchlíka. Podmínkou k vyplacení příspěvku je poskytnutí ubytování nepřetržitě minimálně na 16 dní v měsíci.[15] Ukrajincům také byla poskytnuta humanitární dávka 5 tisíc korun na pokrytí nejnutnějších potřeb. O částku mohou na krajských úřadech práce zažádat všichni, kteří dostali povolení k pobytu.[16]
Češi také projevili velkou vlnu solidarity, když vybrali rekordní částky na pomoc bombardované Ukrajině. Ve veřejných sbírkách šlo nejméně o 3,5 miliardy korun. Téměř 1,64 miliardy vybrala nezisková organizace Člověk v tísni, která Ukrajině od začátky války intenzivně pomáhá.[17]
Sources
[1] https://www.bbc.com/news/world-60555472
[2] https://www.clovekvtisni.cz/migracni-statistiky-4518gp
[3] https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/valka-v-syrii-ruska-invaze-na-ukrajinu-boje-ostrelovani-civiliste-chemicke_2203150500_aur
[4] https://www.clovekvtisni.cz/migracni-statistiky-4518gp
[5] https://www.bbc.com/news/world-60555472
[6] https://www.clovekvtisni.cz/migracni-statistiky-4518gp
[8] https://www.bbc.com/news/world-60555472
[10] https://www.clovekvtisni.cz/migracni-statistiky-4518gp
[12] https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/uprchlici-pocty-mapa/r~d5c11f6ea37611ec9ba00cc47ab5f122/
[13] https://www.clovekvtisni.cz/migracni-statistiky-4518gp
[14] https://www.msmt.cz/msmt-da-na-podporu-ukrajinskych-studentu-150-milionu
[15] https://cesky.radio.cz/solidarni-prispevek-za-poskytnuti-bytu-uprchlikum-z-ukrajiny-se-zvysil-8754809
[16] https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlada-pomoc-uprchlikum-valka-na-ukrajine.A220304_115443_domaci_tbr
[17] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cesi-vybrali-na-ukrajinu-pres-tri-miliardy-z-toho-tretinu-na-nakup-zbrani/2193621
BcA., Klára Kučerová, DiS.
She graduated from the Higher Professional School of Journalism and the University of Creative Communication in the field of Literary Creation. She has worked in a number of major Czech media houses such as Czech Television (Česká Televize) and Czech Radio (Český Rozhlas). Now she works at Seznam company as a storyteller. She has long been interested in psychological and sociological topics. She also monitors and writes about events in Ukraine, and she focuses on the impact of the Russian-Ukrainian war on the Czech Republic as well.
Topic
Share this article
Link2Ukraine
Link2Ukraine is an independent source of analysis, news and expert opinion, written by academics, researchers, experts and journalist, and delivered direct to the public. Independent experts share their knowledge about Ukraine at a time when people need it (as the public space is full of fake news) in a way that all sources of the provided information are clearly specified.
