Ukrajinské úřady hlásí inflaci ve výši 21,5 procent za červen. Rusko 15,9 procent. Podle odborníků ale bude zdražování v Rusku pokračovat a mohlo by zrychlit až na 20 procent.[4] Velké obavy také panují kvůli plynu z Ruska. Hrozí totiž scénář, že prezident Putin ukončí veškeré dodávky, což by mělo na inflaci zásadní vliv.[5] Mnoho zemí, včetně Česka, které je na ruském plynu velmi závislé, by tak zůstalo bez této potřebné komodity.

Česko dostalo silnější zásah

Zásah byl pro tuzemsko větší než pro jiné země Evropy, neboť máme jednu z nejprůmyslovějších ekonomik. Tuzemsko se také potýká s masivním zdražováním pohonných hmot.[6] V březnu byly zaznamenány nejvyšší ceny v historii. Cena benzinu Natural 95 se zvýšila o 1,93 koruny na průměrných 39,36 koruny za litr. Nafta stála v průměru 38,73 korun. Za týden se tak zvýšila o 2,34 koruny na litr.[7] Tím se však růst nezastavil.

Cena za nejprodávanější benzin Natural 95 stála v prvním červencovém týdnu v průměru 47,91 korun. O 14 haléřů zlevnila i nafta. Litr dieselu vyjde v průměru na 48,13 koruny. Ceny pohonných hmot v letním období však pozvolna klesají. Vláda se už při prvním růstů cen rozhodla zareagovat a přijala opatření. Snížila například spotřební daň z benzinu a nafty. Kabinet také jedná o tom, zda by sníženou daň nezachovali trvale.[8]

Lidé hledají alternativy za plyn

Největší úder ale válka zasadila cenám energií, elektřiny a plynu. Jejich dramatický nárůst zasáhl firmy, ale i jednotlivce po celém světě. Firmy i lidé se bojí, že ceny budou nadále růst nebo se dovoz plynu zastaví úplně. Mnoho alternativ však nemají. Do složité situace se tak dostávají zejména ti, kteří jsou na plynu naprosto závislí. Obchody také zaznamenávají zvýšený zájem zákazníků o elektrické vařiče.[9]