Dopady rusko-ukrajinské války, která začala koncem února letošního roku, prohloubily světový hlad. Miliony lidí po celém světě čelí zvyšování cen za životně důležité potraviny, bez kterých se neobejdou. Ozbrojený konflikt totiž přerušil export některých komodit z Ruska a Ukrajiny.
Obě země jsou velmocemi v produkci obilí, které představuje 24 procent celosvětového vývozu pšenice. Dále se jedná o57 procent vývozu slunečnicového oleje a 14 procent zahrnuje kukuřici. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů, která sleduje mezinárodní vývoj cen potravin uvádí, že se částky za některé potraviny vyšplhaly na nejvyšší hodnoty od roku 1990.[1]
Potravinová krize rozpoutává nepokoje
Na světě trpí dlouhodobým hladem přibližně 811 milionů lidí. Z toho 276 milionů žije na pokraji hladomoru. Hlavními příčinami dlouhodobé potravinové krize ve světě jsou extrémní výkyvy počasí v podobě vln veder a ekonomické škody související s pandemií covidu. Podle politiků ale Rusko ještě více prohloubilo tento problém a rozpoutalo obilnou válku. Hladem jsou nejvíce ohroženi lidé na Blízkém východě a v Africe. Pokud se nepodaří ukrajinský export obnovit na předválečnou úroveň. Některé země budou čelit dlouhotrvajícímu hladomoru.[2]
Země ve větší míře závislé na externích surovinách
- Srí Lanka
- Burkina Faso
- Jemen
- Súdán
- Libanon
- Tanzanie
- Uganda
- Egypt
- Tunisko a další[3]
Rostoucí ceny základních surovin už ale vyvolaly protesty v některých zemích. Například v Argentině, Indonésii nebo Řecku. V Íránu vyšli lidé protestovat do ulic poté, co se ceny za moučné výrobky vyšplhaly o 300 procent. V Peru se snaží různé organizace pomoci nejchudším obyvatelům, kteří jsou nejzranitelnější skupinou. Zdražují se velkém i další základní potraviny jako zelenina nebo brambory.[4]
Hladem trpí miliony lidí na světě
Válka má ale dopad i na zemědělství a ekologii. Raketově vzhůru vyletěly ceny za hnojiva. Podle ekonomů může jít v budoucnu o velký problém. Jejich nedostatek by totiž mohl zpomalit produkci potravin, a to po celém světě. Rusko je navíc hlavním vývozcem potaše (uhličitanu draselného), čpavku, močoviny a dalších komodit důležitých pro půdu. Jejich dodávky jsou pozastaveny kvůli sankcím, které na Rusko uvalily západní státy.[5]
Odkazy na zdroje
[1] https://graphics.reuters.com/UKRAINE-CRISIS/FOOD/zjvqkgomjvx/
[2] https://www.bbc.com/news/world-europe-61503049
[3] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/kvuli-putinovi-hladovi-miliony-lidi-po-celem-svete-pise-the-washington-post/2210018
[4] https://graphics.reuters.com/UKRAINE-CRISIS/FOOD/zjvqkgomjvx/
BcA., Klára Kučerová, DiS.
Vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky obor žurnalistika a Vysokou školu kreativní komunikace obor literární tvorba. Pracovala v řadě velkých mediálních domů jako je Česká televize nebo Český rozhlas. Nyní působí v Seznamu jako storytellerka. Dlouhodobě se zajímá o psychologická a sociologická témata. Sleduje a píše také o dění na Ukrajině. Zabývá se ale i dopady rusko-ukrajinské války na Česko.
Téma článku
Sdílet tento článek
Link2Ukraine
Link2Ukraine je nezávislým zdrojem analýz, zpráv a expertních vyjádření, jejichž autory jsou akademici, vědci, experti a profesionální novináři. Nezávislí experti sdílejí na naší platformě své znalosti a poznatky o Ukrajině, což je důležité a potřebné především v době, kdy je veřejnost zahlcována přívalem fakenews a spoustou nevěrohodných zpráv. Původ námi publikovaných informací je vždy jasně specifikován.
